Následující informace jsou moje osobní zkušenosti, které mají sloužit hlavně pro představu, v jakých podmínkách odchovávám svoje zvířata, tedy i mláďata, která nabízím. Případně mohou pomoci začínajícím chovatelům, kteří zatím nemají představu, co péče o terarijní zvířata obnáší. Každému chovateli ale může z různých důvodů vyhovovat něco jiného, je ptoto třeba si informací zjistit co nejvíc z různých zdrojů a rozhodnout se, co bude nejlepší právě pro vás.
Myslím, že není ani tak důležité žrádlo, ale spíš žrádlo pro žrádlo! Tedy jinými slovy - není cvrček jako cvrček. Je skoro jedno, jestli gekonovi dáme cvrčka nebo švába, ale co dáváme jíst tomu krmnému hmyzu. Je potřeba si uvědomit, že všechno, co podáme krmnému hmyzu, s ním sní i náš gekon/žába/... a podle toho se chovat.
Žádný krmný hmyz si z prostorových důvodů sama nechovám, jen dočasně přechovávám ten zakoupený. Hmyz vždy před zkrmením nechám pořádně najíst a napít.
Hmyz před podáním obaluji ve vitamínech. Používám hmyz o velikosti šířky hlavy krmeného gekona, nebo o něco menší.
Cvrčci
U cvrčků jakýchkoli velikostí je největší problém jejich kvalita. Velké množství cvrčků bývá napadeno různými plísněmi a dalšími onemocněními, často jsem se setkala s tím, že v zakoupené krabičce byla už i polovina cvrčků mrtvá. Proto vybírám velmi pečlivě, a to i u ověřených obchodníků. Cvrčky nakupuji v Robimausu v Rudné u Prahy, nebo na teraristických burzách, nejčastěji od firmy Acheta. Acheta zasílá veškerý krmný hmyz i poštou.
Nabízeny bývají čtyři druhy cvrčků. Cvrček domácí (Acheta domestica) je často jediný druh cvrčka, který se dá zakoupit v běžných obchodech se zvířaty. Větší jedince kupuji jen v nouzi, a to z několika důvodů - je velmi rychlý, špatně se mi s ním manipuluje - spousta cvrčků se při chytání rozuteče a pobíhá pak po bytě. Uprchlá zvířata přežívají v bytě dlouho a dospělci dost cvrkají. Navíc se mi zdá, že bývají v horším stavu, zřejmě to souvisí s větší náchylností na různá onemocnění. Výhodou je, že jsou to cvrčci spíš drobnější, proto se jimi lépe krmí drobní gekoni a žabky. Na burzách kupuji malé nymfy (mikrocvrčky) právě pro už zmíněné žabky a drobné gekony (Lygodactylus, Sphaerodactylus). Odrostlejší jedince pak dávám felsumám.
Mnohem sympatičtější je cvrček stepní/banánový (Gryllus assimilis). Je to zavalitý, pomalejší cvrček flegmatik, který skoro nesmrdí a cvrká jen minimálně. Uprchlíci v bytě dlouho nepřežívají. Většinou se těší dobrému zdraví a úmrtnost je velmi nízká. Krmím jimi ostatní druhy gekonů podle velikosti nymf, okřídlené dospělce dávám dospělým gekončíkům.
Se cvrčkem krátkokřídlým (Gryllodes supplicans) jsem se setkala jen párkrát, kdy byl přimýchaný do várky domácích cvrčků, takže s ním žádné větší zkušenosti nemám, ale podle všeho by mělo jít o velmi rychle se pohybující (to jediné můžu potvrdit :-) ), pomalu rostoucí a silně cvrkající druh. Se cvrčky dvouskvrnnými (Gryllus bimaculatus) jsem také nikdy neměla tu čest.
O druzích cvrčků se můžete dočíst víc na těchto stránkách: https://www.lizards.cz/druhy_cvrcku.htm
Nakoupené cvrčky přendavám co nejdříve do suchého čistého Exo Terra Breeding Boxu (samozřejmě se dá využít jakákoli jiná dobře větraná uzavřená nádoba přiměřené velikosti). S cvrčky manipuluju zásadně ve vaně, odkud nemají možnost utéct, pokud ovšem nezapomenete ve vaně šňůru od sprchy, nebo špuntu, tak jako kdysi já. Teď už si na to dávám pozor. Do boxu umístím nejdřív čisté proložky od vajec (zkoušela jsem i skládaný karton, roličky od toaletního papíru, atd., ale tohle je opravdu nejlepší, i když občas je peklo je někde shánět). Do jednoho rohu dám na dno mělkou misku s jídlem.
Cvrčků by mělo být pohromadě v jedné krabici méně, než je na obrázku, je to jen dočasný stav, byli právě doneseni z burzy.
Cvrčci z obchodu bývají vždy velmi hladoví a hlavně žízniví, proto se nejdřív ze všeho musí pořádně nakrmit. Teprve po pár hodinách je možné začít s jejich zkrmováním. Hladový cvrček může našim chovaným zvířatům ublížit, mláďata dokonce i zabít. Krmení pro cvrčky musí vždy zahrnovat nějaký zdroj vody a nějaký zdroj živin. Já využívám následující:
Zdroj vody
JABLKO - kousky, asi 1-2 cm kostičky, nikdy ne strouhané (kysne). Nesnědené kousky nejpozději další den vyhazuji a nahrazuji novými. Podávám denně. Často se využívá taky nakrájená MRKEV, ale mně připadá, že jablko cvrčkům chutná výrazně víc, takže mrkev dávám jen výjimečně.
PAMPELIŠKOVÉ LISTY - viditelně čisté, bez nákaz, sesbírané na místě, kde se nepoužívají hnojiva ani postřiky. Podávám denně od jara do podzimu, kladu nahoru na proložky od vajec.
PAMPELIŠKOVÉ KVĚTY - chutnají hlavně mladým nymfám, v době, kdy pampelišky kvetou, podávám jako přilepšení asi jednou týdně.
CALCI CRICKET GEL - dodá hmyzu vodu a vápník - otázka je, v jaké míře a zda nejde spíš o reklamní tah, než prokazatelný účinek. Nedokážu posoudit přínos z hlediska dodaného vápníku. Gel se ale skvěle hodí hlavně v létě, kdy vydrží delší dobu (ale ne věčně, ve vyšších teplotách se roztéká, nebo naopak vysušuje, max. tak tři dny) a dá se využít v době třeba několikadenní dovolené. Během roku ho dávám cvrčkům asi tak jednou týdně.
JELLY INSECT PROTEIN - společný zdroj vody i živin, výborný zejména v horkých letních dnech, vydrží celý den narozdíl od ovoce nebo listů, které rychle usychají
Zdroj živin
VLOČKOVÉ KRMIVO PRO RYBIČKY - velmi dobře přijímané cvrčky všech velikostí, navíc je výhodou, že neplestniví. Podávám denně.
GRANULE PRO PSY (kočky) - podávám buď máčené, nebo suché drcené. Máčené granule se cvrčkům relativně dobře jedí, ale krmivo pro rybičky mají přeci jen raději. Máčené granule mají tu nevýhodu, že velmi rychle plesniví. Většinou je tedy dávám cvrčkům jen při prvním krmení po zakoupení, kdy jsou vyhladovělí. Druhý den je třeba případný zbytek granulí vyndat a vyhodit. Párkrát jsem dokonce viděla, že samičky cvrčků místo toho, aby granule žraly, do nich kladly vajíčka. V létě, nebo v době, kdy jedu na dovolenou, dávám cvrčkům granule drcené na co nejmenší kousky. V takovém stavu vydrží dlouho.
OVESNÉ VLOČKY - podávám jen pro zpestření jako pochoutku, zpravidla jen při prvním krmení po zakoupení cvrčků, kdy jich pár poházím kolem misky s ostatním krmením.
Zkoušela jsem také cvrčkům dávat například sušené octomilky, nebo hydrolyzované bílkoviny (dříve od firmy Acheta, v současné době je nenabízejí), jako bohatý zdroj proteinů, ale jen čas od času. Prodávají se i různé směsi přímo pro cvrčky, nikdy jsem žádnou nezkoušela. Většinou se jedná o šrot, tedy drť převážně z obilovin. Je důležité, aby šrot obsahoval nejen zdroj sacharidů, ale i bílkovin, například sóju.
Nesnědené zbytky vlhké potravy (ovoce, máčené granule) a případné mrtvé cvrčky je nutné pravidelně (nejlépe denně) odstraňovat, aby se v ubykaci nedržela vlhkost a nešířily se plísně.
Ubykaci cvrčků se nesmí rosit, mlžit, ani se jim nepodává voda v tekutém stavu (třeba v misce). Na vysokou vlhkost reagují hromadným úhynem!
Všechny cvrčky obaluji ve vitamínech.
Kdo by chtěl cvrčky chovat sám doma, může se inspirovat třeba zde:
https://www.jaknahmyz.cz/cvrcek
https://www.reptarium.cz/articles/invertebrates/3775
Sarančata
Sarančata nakupuji v Robimausu v Rudné u Prahy, a to neokřídlené nymfy přiměřené velikosti, zejména druhu saranče všežravá (Schistocerca gregaria).
Sarančata přechovávám v suchém Exo Terra Breeding Boxu na proložkách od vajec. Jako stravu dostávají jen čerstvou trávu (preferují druhy s širšími listy, např. lipnici, srhu) a pár ovesných vloček. Zkoušela jsem trhat i listy pampelišek, nebo řebříček, ale ty sarančata nechávají bez povšimnutí. Box nikdy nestříkám vodou, ani vodu nepodávám v jiné podobě, přijímají ji jen z listů.
Sarančata nemnožím a doma je přechovávám jen 1-3 dny, proto jim nijak nepřitápím, jsou jen při pokojové teplotě.
Podávám je jen gekončíkům, a to asi jednou za měsíc od jara do podzimu, jen na zpestření stravy. Sarančata ve vitamínech neobaluji.
Kdybyste se chtěli pustit do chovu sarančat sami, doporučuji tyto stránky: https://www.jaknahmyz.cz/sarance
Dají se využít i naše drobné druhy sarančat, získávají se smýkáním na zatravněných plochách, ale vzhledem k tomu, že bydlím v Praze, raději smýkaný hmyz vůbec nepoužívám.
Červi
Larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor) jsou drobnější z dostupných červů. Nejčastěji je nakupuji na burzách, případně opět v Robimausu.
Larvy doma přechovávám v plastové krabičce bez víka, vysoké 10 cm. Krabičku vyplním do výšky 3-4 cm hrubšími dřevěnými štěpky, na povrch nasypu červy, kteří se sami zavrtají do podestýlky. Na vrch podestýlky pak sypu veškerou potravu.
O výživové hodnotě moučných červů se vedou rozsáhlé spory a největším argumentem proti jejich zkrmování je, že "žerou jen mouku, tak co z nich asi tak gekončíci mohou mít." Ale představa, že mouční červi mohou být živi jen z mouky, je mylná. Sežerou to, co jim podáme, a to může být v podstatě stejná, nebo alepsoň velmi podobná strava, jakou dáváme třeba cvrčkům. Každý den podávám ovesné vločky a pampeliškové listy. K tomu střídám kousky jablka, Calci cricket gel a želé různých příchutí, výborné je také proteinové želé. Jednou za dva až tři dny přidám nadrcené, nebo máčené psí granule. Nesnědené kousky ovoce a granulí je třeba vyndavat, aby neplesnivěly.
Postupně se larvy zakuklují. Každý den před krmením prohlížím box s červy a vybírám kukly. Pokud zůstanou na místě, líhnou se z nich po nějaké době dospělí brouci.
Červi se nedají obalovat ve vitamínech, protože na jejich hladkém povrchu příliš nedrží. Na červy používám krmítko, které má víčko tvořící zábranu proti vylézání červů ven. Z obyčejných misek s rovným okrajem se mi červi dost rychle dostali ven a rozlézali se po terárku, kde se zahrabali do písku a později zakuklili.
krmítko na červy od firmy Exo Terra larvy potemníka moučného
Spíš výjimečně využívám larvy potemníka brazilského (Zophobas morio). Starám se o ně stejně jako o předchozí druh, jen vrstva substrátu bývá vyšší kvůli jejich větší velikosti.
larvy potemníka brazilského 
Informace k vlastnímu chovu můžete získat zde: https://www.jaknahmyz.cz/moucni_cervi
Švábi
Nevyužívám jako krmný hmyz kvůli panické hrůze, že se mi rozlezou po bytě, a iracionálnímu pocitu, že by to bylo horší, než rozlezlí cvrčci. Jediné, co jsem se pokusila přinést domů, byl šváb zelený (Panchlora nivea). A to bylo také naposledy, protože je pekelně rychlý, létá, leze po skle a protáhne se i velmi úzkými štěrbinami, třeba mezi skly dveří u terária. Pochybuju, že gekončíci jediného z nich sežrali, spíš jsem pak ještě několik týdnů nacházela jejich mrtvolky po bytě (naštěstí v bytě rychle umírají a rozhodně se tu nemnoží).
Octomilky
Běžně se využívají dva druhy nelétavých octomilek. Octomilky druhu Drosophila melanogaster, které nemají vůbec vyvinutá křídla, jsou velmi drobné a hodí se hlavně pro malé žabky a mláďata drobných druhů gekonů. Větší druh Drosophila hydei (má vyvinutá křídla, ale nejsou funkční) je pro mladé žabky příliš velký, hodí se pro dospělé žabky a mláďata některých druhů gekonů (např. felsumy).
Oba druhy octomilek se dají sehnat například u těchto chovatelů:
pan Doležal z Prahy 9 - coroner@tiscali.cz, tel. 605 500 587
Vítek Habal, který do Prahy pravidelně jezdí - vithabal@centrum.cz, tel. 608 518 532
Násada obsahuje živnou půdu, kterou se larvy mušek živí, z kukel se pak líhnou dospělé mouchy, které jsou schopné se ihned opět rozmnožovat a klást další vajíčka. Tím pádem už není potřeba se o mušky dál nijak starat, pokud je člověk nechce dál množit. Jedna násada mi vydrží zhruba měsíc, při větší spotřebě mušek je lepší mít více násad a používat je na střídačku.
Octomilky obaluji ve vitamínech podobně jako cvrčky - přímo z kelímku octomilky vyklepu do krabičky s vitamíny a pak pomocí pinzety (mouchy si na ni sami vylezou) přenáším do terárka.
Repashy Superfood
Jedná se o instantní krmivo vyvinuté speciálně pro druh Rhacodactylus ciliatus, ale dá se podle výrobce použít i pro jiné plodožravé druhy. Tohle krmivo využívám jen pro druh R. ciliatus, a to jako doplněk k cvrčkům a občas i ovoci u mladých i dospělých zvířat.
Ovocné kašičky
Ani Lucky Reptile Tropical Fruit Jam, ani Jelly-Food neslavily úspěch. Zůstala jsem u dětských ovocných přesnídávek, které podávám v malém množství na listy rostlin (Phelsuma, Lygodactylus), nebo do misky (R. ciliatus). Do přesnídávky přimíchávám vitamíny Nekton Tonik-R a trochu sépiové kosti. Největší oblibě se těší přesnídavka jahodová a borůvková.
Nově jsem vyzkoušela Lucky Reptile Fruit Mix. V pytlíčku je namíchané sušené ovoce a pyl, zalívám je vodou a nechám nabobtnat. Vytvoří se kašička obsahující i větší kousky ovoce. Dospělým R. ciliatus směs chutná, mláďata ji moc nechtějí (možná jsou na ně kousky ovoce moc velké). Ale cena za poměrně malé množství ovoce se mi zdá dost velká.
Vitamíny
Cvrčky a octomilky obaluji při každém krmení ve směsi vitamínů a drcené sépiové kosti nebo mletého vápence. Mláďata a březí samice dostávají směs vitamínů a kosti/vápence zhruba v poměru 1 : 1, odrostlá mláďata a dospělí jedinci už mají ve směsi sépiové kosti méně.
Většinou se doporučuje, aby v teráriu (zejména u pozemních druhů - gekončíci apod.) byla neustále k dispozici i miska s vitamíny a zdrojem vápníku, ale moji gekončíci ani Nephrurusové si téhle misky nevšímali, tak jsem ji přestala úplně používat. Jako zdroj vápníku se u větších druhů gekonů (gekončíci a větší) někdy využívají holátka myší. Zkoušela jsem to jednou, holátko si vzal jen samec a jedna z 5 samic, ostatní samice o holata neměly zájem, pak už jsem to nikdy nezkoušela.
Z vitamínů používám nejčastěji tyto:
REPTIVITE s vitamínem D3 od firmy Zoo Med - pro noční gekony a žabky
NEKTON TONIK-R - pro denní gekony živící se i ovocnými kašičkami (Phelsuma, Lygodactylus)
REPASHY SuperCal HyD - při prvních příznacích nedostatku vitamínu D nebo vápníku, pokud se náhodou objeví. Preventivně malé množství podávám samicím, které už mají za sebou v sezóně víc snůšek.
Vitamíny mám nasypané v malých plastových krabičkách (třeba od cvrčků). Odchytnutý hmyz dám pinzetou nejdřív do krabičky s vitamíny, krabičku uzavřu, protřepu a pak dám obalený hmyz do terárka.
Pokud je potřeba podat vitamíny zvířeti, které nepřijímá potravu, jsou výhodné tekuté vitamíny, které se například namočenou vatovou tyčinkou nanesou zvířeti na tlamu a zvíře je slízne. Z tekutých vitamínů používám LIQUID VITAL od Namiba Terra.
Ostatní druhy krmného hmyzu
Mnoho chovatelů využívá během léta smýkaný hmyz nebo vkládají do terárií větvičky rostlin napadené mšicemi. Další druhy bezobratlých chovaných na potravu jsou např. chvostoskoci, rybenky, zrnokazi. Zatím jsem nic z toho ještě nevyzkoušela, ale určitě na to dojde.